Cyklistika- Putim

Další cyklistické toulky cyklisty zavedly až do Putimy. Putim je obec proslavená hned několika událostmi. Jindřich Šimon Baar, byl inspirován svým strýcem , putimským farářem P.Josefem Baarem a umístil do vsi dějiště románu Jana Cimbury. Též Jaroslav Hašek, který v Osudech dobrého vojáka Švejka se nechává v Putimi zatknout a bystrým strážmistrem Flanderkou mistrně vyslechnout…. uvedl obec ve známost.

O putimském kostele sv. Vavřince se můžeme dočíst:První dochovaný písemný doklad o jeho existenci je z roku 1205, jde o listinu citující dvě starší písemnosti; v první z nich kníže Břetislav II. daroval benediktýnskému klášteru Ostrov u Davle kapli sv. Petra v Putimi, čtvero popluží a část řeky Blanice. ( Břetislav II. vládl 1092- 1100 ) V r. 1140 přidal kníže Vladislav blízký les. Kaple (kostelík) byla v době vlastnictví kláštera, tehdy nejpozději ve 13. století, pravděpodobně kolem roku 1270 přestavěna (asi zvíkovskou královskou hutí) na kostel ke cti sv. Jana Křtitele, později přesvěcený ku cti sv. Vavřince. Patronátní právo ke kostelu měl český král, který je také dvakrát zmiňován při uvedení nových farářů - roku 1374 a roku 1409. Kostel míval jen jednu (dnešní jižní) loď. Severní loď s věží byla přistavěná ve 14. století. Mohutná, dosti široká věž kostelní mívala štíhlou střechu ve tvaru osmihranného jehlanu s bání na osmi sloupech zhotovenou (obnovenou) v r. 1786 na způsob papežské trojkoruny. Pod věží je sakristie přístupná ze severní části kostela. Obě lodě byly původně odděleny zdí a každá měla zvláštní vchod a po vzniku husitství prý každá sloužila věřícím jiného vyznání - jižní katolíkům, severní utrakvistům (na severní zdi kostela je viditelné zazdění vchodu). Královské patronátní právo fakticky zaniklo za husitských válek, kdy se putimská fara stala utrakvistickou Bylo zde nalezeno pět velkých, hnilobou rozpadlých rakví s kostmi a čtyři dětské rakve. Na jedné této dětské rakvi byl přibit obrázek s letopočtem 1762. Potom pláště aksamitem obroubené, hedvábný ženský klobouk (neb čepec) a dobře zachovalé střevíce ženské. V mladším oddělení kostela leží rytíř Mikuláš Wrábský z Wrábí a na Mladějovicích, jenž umřel r.1581 a další členové tohoto rodu. Když v r. 1834 chrám Páně dláždili, našel se pod cihlami kámen náhrobní s písmem nečitelným, s erbem Švamberků kteří měli na počátku 17. století statek Kestřany hrad Zvíkov v držení. Pochováni jsou zde také dva hodní učitelé - roku 1716 dne 1. února Řehoř Hrubý cantor putímský, a r. 1770 Ignátius Kreš, ludirector Putimensis. Též je zde pochován poslední husitský farář Silván Zahořanský, krerý zemřel 27. srpna 1610. Za hřbitovní zdí ze severní strany v r. 1741 zřízena kostnice…..

Z Putimy cyklisté jeli do Záblatí, Kestřan, Štěkně, kde byla zasloužená přestávka v místní hospůdce. Do Strakonic se vrátili přes cyklistickou stezku na Hajské. Celkem bylo zdoláno 44km. Trasa nebyla náročná. Terén byl rovinatý, který kopíroval řeku, Otavu a Blanici.

Za cyklistický tým vychovatelka Karolína Hejtmánková