Již podruhé jsme se vydali na Šumavu si zalyžovat. Jak jsme předpokládali, sníh jsme nenalezli. Měli jsme v záloze turistický plán. Při příjezdu na Srní jsme šli po turistické značce směrem na Hauswaldskou kapli a Vchynicko-tetovský kanál.
Atmosféra poutního místa se zázračným pramenem, ale jako by zářila, přesto, že je kaple utopená v lese a přiklopená olovem mraků. Ne nadarmo se tu říkalo: Lurdy Šumavy. V písemných pramenech je popsáno mnoho zázraků, které se v této oblasti udály. V roce 1820 byla na tomto místě vystavěna první kaple a začaly se zde sloužit poutní mše. Poutní místo ale získávalo stále větší oblibu a díky tomu byla roku 1860 postavena kaple druhá - větší. Druhá kaple však nebyla příliš dobře postavená a měla špatnou stabilitu. Proto byla v roce 1902 postavena kaple třetí. Z ní se bohužel dochovaly pouze fotografie a základy. Jako na mnoha dalších místech, i tady najdete pohromadě tři energetické atributy: kámen, strom a pramen. Voda života je přivedena ke kapli ručně tesanými vantroky, napít se pak můžete ze „skleněných dlaní“. Přivede vás sem lesní cesta, asi pět set metrů od Vchynicko-tetovského kanálu. Obnovené základy Hauswaldské kaple nejsou to jediné, nač se může návštěvník těšit. Kaple je také součástí zážitkové trasy Okolo Kostelního vrchu.
Turistické alternativy jsme nelitovali. Po cestě domů jsme se občerstvili v malebné restauraci v Sušici. Těšíme se na další putování za sněhem. Tentokrát do třetice všeho dobrého…Tak se máme na co těšit.
Za DST vychovatelka Karolína Hejtmánková
