Dne 19. 2. 2013 jsme již po třetí vyrazily na běžecké lyžování na Šumavu. Tentokrát jsme si zvolili trasu Z Plání na Zlatou studnu směrem na Kvildu.

Dnes opuštěné místo uprostřed šumavských lesů na okraji Mezilesní Slatě, dříve osada se skelnou hutí zbudované městem Kašperské Hory. První zmínka o ní spadá do roku 1799, kdy tu sklářský mistr Josef Eisner začal vyrábět duté sklo a páteříky. Byť tu neměla sklářská výroba dlouhého trvání (cca 80 let), přesto se zařadila v roce 1880 mezi jedny z posledních hutí, které byly na Šumavě vyhašeny. Její zánik znamenal také zánik obce, která na šumavské poměry nebyla právě malá. V době největší slávy tu žilo na 138 obyvatel, mezi nimi třeba i otec Andrease Hartauera – skladatele neoficiální šumavské „hymny“ Na krásné Šumavě.

Naše skupina se rozdělila na dvě skupinky. Rekreační lyžaři putovali směrem na Zlatou Studnu. Jeli podle svých sil a zvolili si tempo, které jim vyhovovalo. Lyžaři z první skupiny zvládly trasu téměř ke Kvildě. Zpět se vraceli přes hřebenovku nad Zlatou Studnou směrem na Zhůří. Během zpáteční cesty na Pláně jsme se obě skupiny sešly na občerstvení v hotelu Olympia, kde si každý dal něco podle své chuti. Poslední úsek z Churáňova na Pláně jsme jeli za hustého sněžení a větru. Počasí bylo chladné, ale ideální sněhové podmínky a dobře ,, namazané“ lyže nám zvedlo náladu. Zdá se, že se konečně na Šumavu vrátila ta pravá zima s dostatkem sněhu.

Karolína Hejtmánková- vychovatelka DST

I k nám do domova zavítala pestrá plejáda masek např. klauni, čarodějnice, hasič, vodník, pošťák, ale též třída ze speciální školy vedená svéráznou profesorkou. Do pozdních odpoledních hodin se tančilo, zpívalo a hodovalo. K poslechu a tanci zahrálo duo Tomáš Kohout a Jaroslav Pašava a své umění předvedla country skupina Rozálie.

Radost do Denního stacionáře nám přišli udělat na svátek sv. Valentýna pan Škotko, se svou country kapelou „Šrumec“, a svými přáteli- hudebníky. Přišli nám zahrát a zazpívat naše oblíbené písničky. Byli jsme moc rádi, že jsme se také my mohli stát jejich diváky a posluchači a slyšet profesionální kapelu. Nezůstali jsme však jen u posluchačů, po pár tónech pro nás známých hitů jsme se přidali ke zpěvu, rytmickému tleskání a někteří i k tanci.

Nezavítali k nám však jen naši milí hudebníci, nýbrž i žáci třídy 3.A. z Dukelské základní školy. Byla to moc milá návštěva těchto žáčků s milou paní učitelkou, kteří se přišli podívat nejen na nás, ale i jak to u nás chodí a jak to u nás vypadá, při té příležitosti si také poslechli skvělé hudební vystoupení. Žáci nám vyrobili pro radost krásné motýlky a ozdobné kolíčky, za které ještě jednou moc děkujeme!!!

Po vystoupení jsme si připili limonádou a rozloučili se jak s dětmi, tak s hudebníky. Těm jsme pro štěstí vyrobili dřevěné cedulky s andělíčky a výrobky z naší keramické dílny.
Těšíme se na další spolupráci a setkání nejen s hudebníky, ale i s dětmi. Jsme moc rádi, že k nám do stacionáře také zavítá nějaká návštěva lidí s dobrým srdcem a úmyslem. Všem se nám dnešní dopolední akce líbila a těšíme se na další… Copak se na nás chystá asi příště…?

Za DST Martina Marešová, DiS.- vychovatelka

V pátek 8.2.2013, krásného slunného dne, jsme všichni z Denního stacionáře pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé navštívili psí útulek ve Strakonicích. Touto návštěvou jsme si zpestřili každotýdenní turistiku městem. Připravili jsme si pro pracovníky útulku malý dárek- ukázky několika našich výrobků, které jsme ráno složitě vybírali a aranžovali. Na tuto návštěvu jsme se připravovali a těšili od začátku týdne, kdy jsme si probírali, jaké to tam asi bude, kolik uvidíme pejsků a podobně.

Velice mile nás zde přivítala vedoucí psího útulku paní Auterská a připravila si pro nás „exkurzi“. Trpělivě nás provedla celým areálem útulku, představila nám všechny pejsky- ke všem pejskům jsme vyslechli komentář k jejich povaze, době, jakou v útulku pobývají a u několika z nich i jejich příběh či události, které předcházeli jejich pobytu zde. Dozvěděli jsme se řadu zajímavých informací ohledně fungování tohoto útulku, například že útulek je pro dvě města- Strakonice a Písek společný, lidé sem mohou nalezeného pejska odvézt, mohou pomáhat finančními nebo věcnými dary- například zakoupením krmiva, také si odtud mohou nalezeného pejska odvézt a pasovat jej na svého domácího miláčka. V útulku je kapacita max. 30 pejsků, přičemž jsou zde ještě místa pro nově přivezené pejsky- samostatné výběhy, aby se mohli v útulku adaptovat a seznámit se s novým prostředím a pracovníky a také jsou zde k dispozici ještě místa na tzv. „ošetřovně“, kde pobývají pejsci například zranění, štěňátka apod.

Byli jsme velice překvapeni, jak krásné prostředí zde pejskové mají, všechna zeleň je zde krásně
upravena a všechny budovy pěkně zrekonstruované. Pro nás to znamenalo opět další krok v poznávání městských služeb, mohli jsme si udělat představu, jak zde funguje provoz, mohli jsme zahlédnout spokojené pejsky, a ocenit práci zaměstnanců. Tato praktická návštěva plus ještě kroky podniknuté v našem aktivizačním bloku celoživotní vzdělávání nám pomohou v rozvoji našeho všeobecného rozhledu. V útulku se nám moc líbilo, a doufáme, že příště budeme moci opět přijít na návštěvu.

Děkujeme pracovníkům psího útulku za vřelé přijetí.

Za DST Martina Marešová, DiS.- vychovatelka DST