I letos se v Kulturním domě ve Strakonicích sešli všichni sportovní nadšenci, kde se dne 27.2.2013 odehrálo slavnostní vyhlašování nejúspěšnějších sportovců za uplynulý rok 2012. Pořadateli akce byli marketingové agentury ČOK–CZ a DECARO RMG, Strakonický deník coby mediální partner a město Strakonice.
Během večera bylo vyhlášeno a oceněno několik kategorií- jednotlivci, týmy, trenér roku, osobnost roku, síň slávy, cena fair-play, cena sportovní redakce, sportovní hvězda čtenářů strakonického deníku a konečně handicapovaný sportovec.
V poslední jmenované kategorii jsme i my, z Denního stacionáře měli svého reprezentanta, který byl v průběhu večera oceněný. K jeho sportovním úspěchům patří zejména 1. Místo v terénním běhu, 1. Místo v běhu na 60m, 2.místo v hodu granátem, 3.místo ve vrhu koulí na celorepublikových sportovních hrách, v plaveckých závodech se umístil na druhém místě v 25 m prsa. Největší ocenění získali sportovci z Denního stacionáře na OSEKFESTU s brankářem Martinem Voldřichem. Absolvoval XV. ročník plaveckých závodů ve Strakonicích kde, se svým týmem obsadili první místo a další a další úspěchy.
Večerem nás provázel Ondřej Krátoška, vystoupila zde zpěvačka Olga Lounová a hudebník Zoran Gajic‘.
Dne 27. Února 2013 jsme přijali pozvání našich kamarádů z Písku a dorazili jsme na maškarní merendu, kde nás Písečtí srdečně uvítali. Protože jsme právě v čase maškarních karnevalů a průvodů, spojili maškarní karneval a diskotéku v jedno.
Většina všech našich kamarádů a známých přijela s maskou, my jsme se ale rozhodli pro variantu bez masek. Ze Strakonic nás vyjelo do Písku celkem 7 uživatelů. Společně s námi přijali také pozvání naši staří známí z DOZP Zběšičky, z DOZP Osek a z Denního a týdenního stacionáře Klíček Záluží od Tábora. Pro nás všechny bylo připravené bohaté občerstvení v podobě obložených chlebíčků, jednohubek, koblih, slaných tyčinek a samozřejmostí byli studené i teplé nápoje. K tanci a poslechu nám všem zahrál skvělé hity nejen na přání DJ Lukáš Krejčí. Všem se nám tato akce líbila, a k domovům jsme odjížděli s dobrou náladou a novými zážitky. Při zpáteční cestě jsme si slíbili, že Píseckým musíme pozvání oplatit a také je (společně s dalšími) brzy pozvat na námi pořádanou akci.
Víkendové přívaly sněhu ze soboty 23. února, které přidělaly starosti nejednomu řidiči, jsme my, v Denním stacionáři, uvítali s nadšením. Podle předpovědí meteorologů je tento sníh jeden z posledních, a proto jsme se hned v pondělí ráno s uživateli rozhodli užít si sněhu na plné obrátky.
Vybaveni rukavicemi, nepromokavým oblečením a samozřejmě nezbytným elánem jsme se bezprostředně vrhli na přilehlou zahradu mezi přívaly sněhu. Někteří se věnovali stavění sněhuláků, válení koulí, další uživatelé se pustili do koulovací „bitvy“, jiní se proběhli po kolena sněhu kolem areálu Denního stacionáře, dělali jsme ve sněhu andělíčky a nakonec jsme společně všichni objali vzrostlý strom a načerpali z něj vydanou energii. U chodníčku Denního stacionáře vyrostly dva sněhuláci, kteří se nám moc povedly.
Celá tato akce, která vznikla velice spontánně, díky nápadu jednoho z uživatelů, byla pro všechny nečekaným zpestřením celého dne. Po hodinovém útoku na sníh, kdy jsme se usušili, jsme se zahřáli teplou polévkou a dál se již věnovali aktivizačním činnostem jako obvykle.
Dne 19. 2. 2013 jsme již po třetí vyrazily na běžecké lyžování na Šumavu. Tentokrát jsme si zvolili trasu Z Plání na Zlatou studnu směrem na Kvildu.
Dnes opuštěné místo uprostřed šumavských lesů na okraji Mezilesní Slatě, dříve osada se skelnou hutí zbudované městem Kašperské Hory. První zmínka o ní spadá do roku 1799, kdy tu sklářský mistr Josef Eisner začal vyrábět duté sklo a páteříky. Byť tu neměla sklářská výroba dlouhého trvání (cca 80 let), přesto se zařadila v roce 1880 mezi jedny z posledních hutí, které byly na Šumavě vyhašeny. Její zánik znamenal také zánik obce, která na šumavské poměry nebyla právě malá. V době největší slávy tu žilo na 138 obyvatel, mezi nimi třeba i otec Andrease Hartauera – skladatele neoficiální šumavské „hymny“ Na krásné Šumavě.
Naše skupina se rozdělila na dvě skupinky. Rekreační lyžaři putovali směrem na Zlatou Studnu. Jeli podle svých sil a zvolili si tempo, které jim vyhovovalo. Lyžaři z první skupiny zvládly trasu téměř ke Kvildě. Zpět se vraceli přes hřebenovku nad Zlatou Studnou směrem na Zhůří. Během zpáteční cesty na Pláně jsme se obě skupiny sešly na občerstvení v hotelu Olympia, kde si každý dal něco podle své chuti. Poslední úsek z Churáňova na Pláně jsme jeli za hustého sněžení a větru. Počasí bylo chladné, ale ideální sněhové podmínky a dobře ,, namazané“ lyže nám zvedlo náladu. Zdá se, že se konečně na Šumavu vrátila ta pravá zima s dostatkem sněhu.
Radost do Denního stacionáře nám přišli udělat na svátek sv. Valentýna pan Škotko, se svou country kapelou „Šrumec“, a svými přáteli- hudebníky. Přišli nám zahrát a zazpívat naše oblíbené písničky. Byli jsme moc rádi, že jsme se také my mohli stát jejich diváky a posluchači a slyšet profesionální kapelu. Nezůstali jsme však jen u posluchačů, po pár tónech pro nás známých hitů jsme se přidali ke zpěvu, rytmickému tleskání a někteří i k tanci.
Nezavítali k nám však jen naši milí hudebníci, nýbrž i žáci třídy 3.A. z Dukelské základní školy. Byla to moc milá návštěva těchto žáčků s milou paní učitelkou, kteří se přišli podívat nejen na nás, ale i jak to u nás chodí a jak to u nás vypadá, při té příležitosti si také poslechli skvělé hudební vystoupení. Žáci nám vyrobili pro radost krásné motýlky a ozdobné kolíčky, za které ještě jednou moc děkujeme!!!
Po vystoupení jsme si připili limonádou a rozloučili se jak s dětmi, tak s hudebníky. Těm jsme pro štěstí vyrobili dřevěné cedulky s andělíčky a výrobky z naší keramické dílny.
Těšíme se na další spolupráci a setkání nejen s hudebníky, ale i s dětmi. Jsme moc rádi, že k nám do stacionáře také zavítá nějaká návštěva lidí s dobrým srdcem a úmyslem. Všem se nám dnešní dopolední akce líbila a těšíme se na další… Copak se na nás chystá asi příště…?
V pátek 8.2.2013, krásného slunného dne, jsme všichni z Denního stacionáře pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé navštívili psí útulek ve Strakonicích. Touto návštěvou jsme si zpestřili každotýdenní turistiku městem. Připravili jsme si pro pracovníky útulku malý dárek- ukázky několika našich výrobků, které jsme ráno složitě vybírali a aranžovali. Na tuto návštěvu jsme se připravovali a těšili od začátku týdne, kdy jsme si probírali, jaké to tam asi bude, kolik uvidíme pejsků a podobně.
Velice mile nás zde přivítala vedoucí psího útulku paní Auterská a připravila si pro nás „exkurzi“. Trpělivě nás provedla celým areálem útulku, představila nám všechny pejsky- ke všem pejskům jsme vyslechli komentář k jejich povaze, době, jakou v útulku pobývají a u několika z nich i jejich příběh či události, které předcházeli jejich pobytu zde. Dozvěděli jsme se řadu zajímavých informací ohledně fungování tohoto útulku, například že útulek je pro dvě města- Strakonice a Písek společný, lidé sem mohou nalezeného pejska odvézt, mohou pomáhat finančními nebo věcnými dary- například zakoupením krmiva, také si odtud mohou nalezeného pejska odvézt a pasovat jej na svého domácího miláčka. V útulku je kapacita max. 30 pejsků, přičemž jsou zde ještě místa pro nově přivezené pejsky- samostatné výběhy, aby se mohli v útulku adaptovat a seznámit se s novým prostředím a pracovníky a také jsou zde k dispozici ještě místa na tzv. „ošetřovně“, kde pobývají pejsci například zranění, štěňátka apod.
Byli jsme velice překvapeni, jak krásné prostředí zde pejskové mají, všechna zeleň je zde krásně
upravena a všechny budovy pěkně zrekonstruované. Pro nás to znamenalo opět další krok v poznávání městských služeb, mohli jsme si udělat představu, jak zde funguje provoz, mohli jsme zahlédnout spokojené pejsky, a ocenit práci zaměstnanců. Tato praktická návštěva plus ještě kroky podniknuté v našem aktivizačním bloku celoživotní vzdělávání nám pomohou v rozvoji našeho všeobecného rozhledu. V útulku se nám moc líbilo, a doufáme, že příště budeme moci opět přijít na návštěvu.
Děkujeme pracovníkům psího útulku za vřelé přijetí.
Dne 7.2.2013 vyrazili opět fotbalisté z Denního stacionáře ve Strakonicích za svými kamarády do Oseka, aby se nejen opět setkali a popovídali, ale hlavně poměřili svoje síly ve fotbalových dovednostech. Strakoničtí sportovci se na utkání moc těšili a několik dnů předem vymýšleli různé fotbalové strategie a možnosti, jak nad oseckými kamarády vyhrát. Zázemí nám opět poskytla krásná hala v obci Osek, kde jsme se dočkali vřelého přivítání. Tak už zbývalo jen se převléci do sportovního a pustit se do boje….
První poločas byl pro strakoňáky celkem tragický – než se vzpamatovali osečtí jim do branky vstřelili celkem čtyři góly zásluhou perfektních hráčů – Luboše Švece, Járy Kadlece a Járy Pivničky. Jako první se vzpamatoval strakonický Tomáš Kunc, který na konci prvního poločasu zasadil do osecké branky první gól a tím dal strakonickému družstvu naději na lepší hru.
Ani druhý poločas nezačal pro strakonické sportovce šťastně, neboť je opět překvapil vynikající střelec Jára Pivnička a přesnou střelou vsadil do strakonické branky další – již pátý gól. Strakoničtí fotbalisté Tomáš Kunc a Josef Hodánek si to ale nenechali líbit a oplatili to oseckým s „plnou parádou“ dvěma krásnými góly. Bohužel se jim ale vyhrát nepodařilo – poslední gól utkání opět vstřelil osecký hráč Luboš Švec a tím byla výhra osečáků zpečetěna. Konečné skóre utkání tedy bylo 6:3 pro osecké kamarády.
Na závěr si všichni podali ruce a my ze Strakonic musíme uznat, že i když obě družstva byla oslabená, tak zkrátka to osecké bylo dnes lepší a šikovnější…. Bylo by třeba ještě poděkovat brankářům z obou zařízení – Martinu Voldřichovi a Zdeňku Jansovi za perfektní výkony.
Pak jsme se všichni sešli v DOZP Osek, kde pro nás opět bylo připraveno občerstvení – káva, limonáda, čaj a chutná buchta. Společně jsme poklábosili nejen o utkání, ale také o maškarním plese, na který se všichni vypravujeme, ale také jsme společně naplánovali další utkání, které bude opět ve Strakonicích – a pozor – bude malá změna – tentokráte to bude utkání florbalové…… Všichni už se těšíme……
Dne 23.1.2013 jsme byli pozváni na 8. ročník závodu v běhu na lyžích. Organizátor akce byl DÚSP ČERNOVICE. Závodilo se ve dvou kategoriích. První kategorie -skupina A závodila v běhu na lyžích 2 km, druhá skupina B 1 km. Závod probíhal v malebném prostředí zámeckého parku. Po závodech proběhlo předání cen v areálu ústavu, bylo přichystané bohaté občerstvení a závěrečná diskotéka.
Naši lyžaři se umístili na předních místech žebříčku hodnocení. První místo v kategorii B získal David Ježek, druhé místo v kategorii A obsadil Tomáš Kunc. I další naši závodníci / Martin Voldřich, David Šrámek, Luboš Vokatý/ se umístili na hezkých předních místech. Celá akce se všem líbila, bylo příjemné setkání s kamarády a milé přijetí od organizátorů. Cesta zpět probíhala ve večerních hodinách, a proto jsme již nenavštívili restaurační zařízení a spěchali jsme rovnou k domovu.
Po druhé v novém roce 2013 jsme vyrazili na běžky ve středu 16.1, tentokráte na Kvildu. Pro tuto akci se rozhodlo celkem 6 uživatelů.
Sněhové podmínky se zdály být lepší
než minulý týden, a my se moc těšili na sníh. Po příjezdu na Kvildu, kde jsme zaparkovali na místním parkovišti, jsme nasadili běžky a vydali se na trasu po běžecké stopě
do Horské Kvildy. Cestou jsme obdivovali krásy přírody, bavili se a těšili se na chutný oběd, který na nás čekal. Na Horské Kvildě jsme společně poobědvali, a po malém odpočinku jsme se vydali stejnou cestou zpět na Kvildu. Ujeli jsme trasu cca 11 km. Všem se nám náš výjezd líbil, a již plánujeme další „lyžovačku“ na Šumavě.
Dne 10.1.2013 jsme naplánovali lyžařskou akci na Kvildě. Bohužel začátek roku 2013 nebyl bohatý na sněhovou nadílku, a proto při příjezdu na Kvildu, jsme byli nuceni vzhledem k nedostatku sněhu jet dál na ,,jistotu“ směr - Modrava. Jak je známo, když už nikde není sníh, tak na Modravě jako zázrakem vždy nějaký leží. I tentokrát nás Modrava zachránila. Dokonce překvapením bylo i několik cm nového sněhu. Na místě jsme naplánovali jet po běžkařské trase směrem na Březník okolo Modravského potoka.
Březník se nachází na Šumavě ve výšce 1006 m nad mořem s výhledem na Luzný 1378 m v NPBL. Březník je zaniklá dřevařská osada ležící při soutoku Luzného a Březnického potoka.
Naše lyžařská karavana doputovala pod vrchol Březníku okolo kůrovcem zpustošených lesů, ale i krásně nově vysázených smrčků. Je tedy naděje, že za pár let pojedeme opět krásnou šumavskou krajinou. Nedosáhli jsme cíle se občerstvit v nově zrekonstruované hájence na Březníku kvůli nedostatku času, ale máme motivaci se tam dostat při další lyžařské příležitosti.
Při příjezdu zpět na parkoviště, jsme se občerstvili ve zdejší malebné hospůdce a slíbili si opět návrat do těchto pro nás dosud nepoznaných míst.
