Ve stejném čase jako tvořivá dílna probíhá v patře na modrém oddělení skupinové posezení. Naši uživatelé si rádi chodí pohovořit u kávy se svými sousedy, zazpívat a také zlehka procvičit ruce při výrobě drobných dekorací...
Uživatelé našeho domova mají možnost, v rámci volnočasových aktiv, se několikrát v týdnu setkávat. Rádi navštěvují tvořivou dílnu, kde si při "práci" společně pohovoří a tvoří různé drobnosti a dekorace.
Oblíbenou aktivitou našich uživatelů je trénování paměti. Tato aktivita vede k zvýšení kvality života seniorů, dává jim možnost zapojit se a rozpomenout na své vědomosti. Dneska jsme si dali na procvičení přesmyčky měst. Byla to velká zábava.
Přípravy na zářijové Sportovní hry seniorů pokračují...kvalitu dekorací ověřujeme zátěžovým testem... vržením kostky ????...a vrhu vždy předchází sázka kolik padne a zda vydrží vcelku????.
Uživatelé našeho domova mají možnost, v rámci volnočasových aktiv, se několikrát v týdnu setkávat. Rádi navštěvují tvořivou dílnu, kde si při "práci" společně pohovoří a tvoří různé drobnosti a dekorace….
Rehabilitačním cvičení probíhá v našem Domově pravidelně v úterý a čtvrtek odpoledne. V úterý po cvičení následuje čtení na pokračování z knihy Slepičí polévka pro duši milovníků domácích mazlíčků. Kniha nabízí příběhy o zvířatech v roli učitelů, hrdinů, léčitelů a přátel. Cílem této aktivity je radost, společného setkávání...
Dnešní dopoledne nás provázel Šimek a Grossmann byla autorská dvojice působící v letech cca 1965–1971 skládající se z Jiřího Grossmanna a Miloslava Šimka.
Poprvé se při spolupráci sešli během vojenské služby, společně psali povídky, od roku 1967 působili v divadle Semafor se svými divadelním představením
1967 – Besídka zvláštní školy
1968 – Návštěvní den č. 1
1968 – Večer pro otrlé aneb Pět Pupáků
1968 – Návštěvní den č. 2
1968 – Besídka v rašeliništi
1970 – Othello odpadá aneb Večer u kulečníku
1970 – Návštěvní den č. 3
1971 – Besídka divadelní aneb Staříček Hamuša ožil
1971 – Návštěvní den č. 5
PO smrti Jiřího Grossmanna pokračoval Šimek ve spolupráci v dalších dvojicích.
Pondělní srpnové dopoledne v zahradě DS našim uživatelům zpříjemnil p. Justich. A hrála se muzika veselá. Uživatelé si u kávy pochutnali na bábovce. Děkujeme p. Justichovi za hudební doprovod.
Oblíbenou aktivitou našich uživatelů je trénování paměti. Tato aktivita vede k zvýšení kvality života seniorů, dává jim možnost zapojit se a rozpomenout na své vědomosti.
Dneska jsme si dali na procvičení slepou mapu. Byla to velká zábava. Někteří uživatelé by ve škole dostali za jedna.
Dnešní výlet přinesl našim uživatelům autentický obraz života ve mlýně a přenesl je do dob dávno minulých a připadali si jako v pohádce, což nebylo od pravdy daleko, protože se v mlýně opravdu pohádky natáčely. Velké poděkování patří panu Janoutovi za osobní přístup a poutavě komentovanou prohlídku mlýna. Po prohlídce mlýna a jeho malebného okolí naše putování končilo, jak už je zvykem, v místním občerstvení. Tam si každý objednal na co měl chuť - zmrzlinu, kávu či ledovou kávu a v nabídce nechybělo ani pivo...a nyní pár vět pro informace lačné čtenáře????...
Obec Hoslovice leží v předhůří Šumavy. První písemná zmínka o obci pochází už z roku 1352. V minulosti patřila k němčickému panství a od 18.století k panství Kraselov-Němčice. Do dnešní doby se ve vesnici zachovalo plno krásných stavení.
Historický areál tvoří tři stavby – mlýn s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. První zmínka o Hoslovickém mlýnu pochází již z roku 1352. Posledním rodem vlastnící mlýn byl rod Harantů, který koupil mlýn v roce 1829. V lednu 2004 zemřel poslední majitel Karel Harant. Jihočeský kraj předal majetek do správy strakonického Muzea středního Pootaví. Od roku 2005 do prosince 2007 probíhala náročná rekonstrukce a mlýn byl zpřístupněn veřejnosti od dubna 2008. Od června 2008 je areál národní kulturní památkou. V budově mlýna si můžete prohlédnout dochované funkční mlecí zařízení, sýpku, roubenou světnici a obytnou světnici s pecí a kachlovým sporákem. Ve stodole jsou k vidění nejrůznější druhy zemědělského náčiní, z chlívku na vás vykoukne koza a podívat se můžete i na králíky. Podle odborníků jde o jedinečný dochovaný mlýn v Česku se zachovalým způsobem hospodaření a technologií mletí, která byla ve většině mlýnů nahrazována od poloviny 19. století technologií modernější...
