Kdo by neznal Jiřího Grossmanna a Miloslava Šimka. Hereckou dvojici, která se proslavila v divadle Semafor. Herci vyznávali recesi, parodii, politickou satiru a mnohdy až příliš černý humor. Po smrti Jiřího Grossmanna spolupracoval Miloslav Šimek například s Petrem Nárožným, Luďkem Sobotou a později i s Jiřím Krampolem.
Krásné počasí nám opět dovolilo strávit celé dopoledne na zahradě DZR. S klienty jsme si den moc užili a těšíme se, že si opět siestu v přírodě zopakujeme.
Čtvrtek byl v duchu výletu nejen do pohádkové minulosti, ale i do doby, která s sebou nesla mnohá úskalí především pro lidi, kteří se odmítali přizpůsobit tehdejšímu režimu. Díky panu Janoutovi jsme mohli poznat alespoň střípky ze života rodiny Harantů, poslední mlynářské rodiny, která mlýn koupila v roce 1829. Poslední majitel Karel Harant zemřel v roce 2004. Následně byl mlýn předán do správy Muzea středního Pootaví a začala rozsáhlá rekonstrukce, která trvala od roku 2005 – 2007. Slavnostní otevření mlýna proběhlo v roce 2008. Od téhož roku je mlýn národní kulturní památkou.
S láskou trhané švestičky od naší Evičky byly veliké, šťavnaté a bez proteinů. A jak jinak je zpracovat než na koláč,... pečeme rádi, pečeme s láskou a s chutí. Dílo se nám podařilo, DZR se provonělo a všechno se do posledního drobečku snědlo.
Procvičování paměti a jemné motoriky je velice důležité. Při vyrábění medúzy jsme si povídali nejen o moři. Ve vzpomínkách jsme procestovali skoro celý svět.
