Dne 24.10.2013 jsme se zúčastnili společenské hry v ČLOVĚČE NEZLOB SE v Písku. Turnaje se zúčastnili zástupci čtyřech zařízení : místní z Duhy Písek, DOZP OSEK, Zběšiček a DST Strakonice. Turnaj se odehrával ve společenské místnosti, kde byly připravené stoly pro hráče a rozhodčí. Po slavnostním přivítání byl zahájen turnaj. V turnaji byly zastoupené různé věkové kategorie od juniorů až po seniory. Všichni soutěžíci se ke hře postavili velmi zodpovědně a vážně.

První kolo turnaje obsadila 1. místo Markéta Kadaňová a Irena Kotlíková, 2. místo získala Mirka Traxmandlová a na 3. místě se umístila Jana Haisová. Do druhého kola byla vylosována Markéta Kadaňová, která se probojovala na 2. místo.

Všichni soutěžící si odváželi diplomy, medaile, přívěsky ve tvaru hrací kostky a pamětní listy. Vítěz turnaje dostal velký dort s motivy hry. Během turnaje soutěžící obdrželi sladké občerstvení a nápoje. Turnaj všichni soutěžící ocenili a shodli se na tom, že by rádi pokračovali v této společenské hře i další rok.

Za DST vychovatelka Karolína Hejtmánková

V pondělí 14. 10. 2013 jsme se vydali se skupinou atletů reprezentovat Denní stacionář. Mezi sportovci byly dvě roztleskávačky z našeho zařízení - Jana Haisová a Irena Kotlíková, které nadšeně povzbuzovaly závodníky.

Na stadionu SKP v Kubatově ulici jsme za slunečného počasí závodili v atletických disciplínách (běhu na 60 a 400 m, hodu kriketovým míčkem a skoku z místa). Každý závodník mohl závodit ve dvou disciplínách. I tentokrát jsme úspěšně získali několik zlatých, stříbrných a bronzových medailí.

Josef Hodánek se umístil na 1. místě ve skoku z místa a též získal 1. místo v běhu na 60 m. Tomáš Kunc se umístil na krásném 2. místě v běhu na 400 m a 3. místo získal v hodu kriketovým míčkem. David Šrámek se umístil na 2. místě ve skoku z místa a 1. místo získal v hodu kriketovým míčkem - hodil do vzdálenosti 37,78 m. Naše jediná atletka Mirka Traxmandlová dostala dva krásné diplomy za účast. Každý závodník si odvážel zajímavé ceny, zážitky ze sportovního klání a radost ze setkání známých závodníků a kamarádů. Těšíme se na další sportovní akci.

Za Denní stacionář vychovatelka Karolína Hejtmánková

Ve středu 2. 10. 2013 jsme se tradičně vydali soutěžit v cyklokrosovém závodu, který pořádal DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V LOCHOVICÍCH.

Po příjezdu do malebného areálu v Lochovicích proběhla prezence závodníků a přivítání s kamarády všech zúčastněných zařízení. Po slavnostním nástupu byly zahájeny závody. U cyklokrosových závodů je rozhodujícím kritériem dosažený čas závodníka a dodržení stanovené trasy závodů. Za cyklistická družstva se zúčastnilo maximálně šest závodníků. Letos bylo připravené pro závodníky překvapení ve formě rozšíření závodu o kuželky, které musely být sestřeleny proudem vody z připravených stříkaček. Do závodu byla promítnuta rychlost závodníka, zároveň zručnost při plnění stříkaček a přesnost zásahu do kuželek. Tímto novým prvkem se závody staly napínavějšími.

Někteří naši závodníci se zúčastnili i štafety. Tento krásný závod byl obsazen Josefem Hodánkem, Tomášem Kuncem a Lubošem Vokatým. Umístili se na třetím místě. Každý závodník štafety obdržel keramickou medaili.

Závody byly ukončeny vyhlášením výsledků a vítězů. Nakonec jsme byli všichni pozváni na vynikající guláš do zahradního altánu. Během celého pobytu v krásném zámeckém parku, kde se odehrával závod, nás provázelo slunečné počasí.

Za DST – Karolína Hejtmánková - vychovatelka

V pátek 4.10.2013 jsme navštívili nový sběrný dvůr nacházející se ve Strakonicích, a to konkrétně ten „U Blatenského mostu“, sloužící pro odkládání komunálních odpadů. Ihned u vchodu na nás mával Bohouš Třídil, který nás vybízel k tomu, abychom si zašli pro radu, jak se zbavit odpadu.

Celý areál vypadá z dálky opuštěně, díky čistotě, která zde panuje. Přivítal nás pan vedoucí, který nás provedl celým areálem a sdělil nám k tomuto místu užitečné informace. Tento druhý sběrný dvůr byl finančně podpořen z prostředků Evropské unie, Operačního programu životní prostředí. Vzhledem k tomu, že nově vybudovaný sběrný dvůr „U Blatenského mostu“ splňuje veškeré podmínky na potřebný prostor a nutné vybavení, je odběr některých druhů odpadů směřován pouze do tohoto sběrného dvora.

Viděli jsme zde několik kontejnerů, z nichž každý slouží k jinému odpadu- skladují se zde nebezpečné odpady, kovy, plasty, papírové a lepenkové obaly, textilní materiály, pneumatiky bez ráfku (pokud nebyly odevzdány v rámci zpětného odběru výrobků), biologicky rozložitelné odpady (tráva, listí, větve), elektrozařízení (včetně lineárních zářivek, kompaktní úsporné zářivky a světelné zdroje s LED diodami) v kompletním stavu- tyto odpady jsou odebírány zdarma. Za poplatek jsou zde také přijímány odpady ze staveb a stavební sutě.

Popovídali jsme si o důležitosti třídit odpad a o tom, že nejen stále ještě většina obyvatel Strakonicka, odpad netřídí. Z tohoto tříděného odpadu jsou pak nadále vyráběny nové výrobky a zboží, což slouží k obnově celé naší planety a i my všichni, se tím pádem můžeme zasloužit o „zdravé město a zdravou planetu“.

Za DST pracovní tým DST- M.Marešová, DiS

Stalo se již tradicí, že téměř každý měsíc chodíme navštěvovat psí útulek ve Strakonicích. V útulku se pečlivě starají o všechny nalezené pejsky. Rádi se chodíme s nimi potěšit a přinést jim sladký piškot.

Pes se obvykle neztrácí za obvyklé situace, ale naopak za situace, která se dopředu nedá předvídat. Uvědomte si, že od okamžiku ztráty Vašeho psího miláčka představuje každá další minuta pro dezorientovaného psa veliké riziko a často tyto minuty rozhodují o životě zvířete. Není nic smutnějšího, než pohled na psa pobíhajícího křížem krážem ulicemi plnými automobilů a jiných nástrah. Naštěstí řada lidí nezůstává v takové situaci lhostejná a psa zachytí. A právě teď nastává velmi důležitý a zásadní moment - možnost okamžité identifikace majitele zvířete - jeho adresa a telefon.

Pokud ztratíte psa, kontaktujte telefonicky útulek, kde Vám na telefonu 380 420 456, 602 432 450 služba útulku sdělí, zda je postrádaný pes, či jeho popisu odpovídající pes, přijatý do útulku. Pokud není pes umístěn v útulku, služba si vezme kontakt na chovatele a popis postrádaného psa.

Jsme velice rádi, že nás pracovnice útulku vesele přivítají a věnují nám svůj čas prohlídkou psích výběhů.

Za DST vychovatelka Karolína Hejtmánková

V termínu od 11.9.-13.9. 2013 jsme opět pro naše uživatele naplánovali cyklisticko-turistický pobyt. Ještě několik měsíců před odjezdem nás čekala řada radostných příprav a zařizování, aby pro nás všechny byl tento pobyt co nejpříjemnější. Dostali jsme nabídku od jednoho z našich dobrovolníků a zároveň sponzorů, abychom zcela zdarma a nezištně využili jeho vlastní chatu, která slouží jako prázdninové sídlo. Protože tato chata splňovala všechny podmínky pro to, abychom zde mohli být ubytovaní a trávit zde většinu volného času, s díky jsme tuto nabídku přijali.

Na začátku našeho pobytu jsme se rozdělili na turisty a cyklisty. Celkem nás na tento pobyt vyrazilo rekordních 17 uživatelů, kteří se na tuto akci moc těšili a dlouho se na tento pobyt připravovali.

Skupina odvážných cyklistů se vydala na kolech ze Strakonic vstříc cestám-necestám směrem do Lešišova. Osada Lešišov leží nedaleko Sušice, poblíž vesničky Mokrosuky. Cyklisté jeli zčásti po známé trase. Přejeli Podskalím do Pracejovic, Katovic, Novosedel, Volenic, Frymburku do Nezamyslic- kde ve vyhlášené hospůdce v klidu poobědvali. Každý si vybral jídlo podle své chuti. Po dobrém obědě všichni načerpali síly a pokračovali v cestě směrem na Žichovice. V Čepicích jsme se napojili na cyklostezku, která nás zavedla do mírně náročného terénu. Museli jsme překonat brod a nelehký skalnatý terén. Naši cyklisté se však nezalekli a dokázali se poprat i s náročnou trasou. Když jsme dojeli do Chmelné měli jsme vyhráno. Z náročného terénu jsme opět najeli na asfaltovanou cyklostezku, která nás zavedla až do Sušice. Ze Sušice jsme pokračovali na Hrádek, Kašovic, Mokrosuk až do Lešišova, kde nás čekalo poslední náročné stoupání. Ten den naše putování skončilo. Po 58 km jsme byli rádi, když jsme zahlédli naši překrásnou stylovou chatu uprostřed lesů. Během cesty nás doprovázeli dva dobrovolníci, kterým patří velké díky.

Turisté se naopak první den postarali o všechna zavazadla. Poctivě jsme vše naskládali do připraveného, opět sponzorsky zapůjčeného automobilu od majitele chalupy. Pak jsme se všichni služebními automobily přepravili do Lešišova. Po příjezdu jsme byli všichni moc překvapeni přepychem a stylovým zařízením této chaty. Přepravili jsme naše zavazadla do chaty, rozdělili si pokoje a připravili vše, aby chata mohla celé tři dny sloužit jen nám. Kolem poledne jsme se turistikou vydali na túru do 4 km vzdálené hospůdky, kde jsme měli zajištěné stravování. Cesta nejprve řádně stoupala, poté terén mírně klesal a my v lesích zahlédli hospůdku, která byla naším dnešním cílem. Všichni turisté se zde posilnili výtečným obědem, nabrali síly a zpět pokračovali stejnou trasou zpět k naší chatě, kde jsme se již měli setkat s našimi kamarády - cyklisty.

To se již přiblížil podvečer, a my se v chatě mohli nerušeně ubytovat, seznámit se jak s interiérem tak i s okolím a začali jsme připravovat večeři. Uspořádali jsme si úžasný táborový oheň, kde jsme si všichni opekli buřty, s kytarami si zazpívali známé oblíbené písničky, navečeřeli se a pak již následovala volná zábava - diskotéka spojená s tancem a zpěvem písní - karaoke. Spát jsme šli všichni notně unavení po dnešním náročném ale přesto krásně stráveném dni.

Druhý den bylo vrtkavé počasí. Brzy ráno vypadala obloha na déšť, pak se nad námi nejspíše slitovala, a mraky se změnily v polojasnou oblohu. Po vydatné snídani jsme všichni měli volné dopoledne, a trávili jej, jak kdo chtěl. Někteří se věnovali hře stolního tenisu, jiní si kopali s míčem, druzí se bavili promítáním filmů a další posedávali u kávy se zákusky. Kolem poledne jsme se všichni, tedy turisté i cyklisté, vydali na oběd, opět do naší hospůdky, kde jsme měli objednané obědy.

Cyklisté jeli na kolech, poobědvali tudíž dříve než turisté, a po obědě opět vyjeli do terénu. Další cesta směřovala do Velhartic. Ve Velharticích jsme obdivovali hrad se zámkem a nedaleký skanzen. Občerstvili jsme se v místní restauraci a vydali se na zpáteční cestu do chaty. Zpět jsme jeli přes Kolinec a Mokrosuky. Za druhý den jsme zdolali 15 km.

Turisté naopak došli na oběd vzdálený 4 km po dvou hodinách, cestou jsme sbírali a poznávali houby a další plody lesa. Po vydatném obědě jsme se vydali na zpáteční cestu a těšili se na večerní program, který nám přislíbil majitel chaty, a to, že pro nás všechny sponzorsky připraví k večeři grilovaná kuřata.

V podvečer jsme se opět všichni sešli na chatě, kde jsme dnes trávili poslední večer našeho pobytu. Věnovali jsme se tanci, zpěvu a někteří pomáhali s přípravou grilovaných kuřat. Toto byl pro nás všechny opravdu velký zážitek. Hotová kuřata chutnala znamenitě, všichni jsme se řádně přejedli touto dobrotou a opět se věnovali hudbě, tanci a volné zábavě.

Poslední den našeho pobytu jsme opět královsky posnídali, a poté jsme se šli věnovat balení našich zavazadel a přípravě na zpáteční cestu. Rozloučili jsme se s krásným prostředím chaty a mysleli na náš odjezd domů, kam se nikomu z nás příliš nechtělo.

Cyklisté opouštěli krásné místo Lešišova opět na kolech, a vydali se zpět po známé trase do Strakonic. Cesta proběhla bez problémů a bez technických defektů. I zpět jsme jeli s doprovodem zdatné a sportovně nadané dobrovolnice. Během cesty panovala přátelská atmosféra a po cestě proběhl i skvělý oběd. Všichni dojeli ve zdraví do cíle a pyšní ze svých cyklistických výkonů.

Turisté se postarali o finální úklid chaty, našeho dočasného, třídenního domova, naskládali opět všechna zavazadla do aut a sami se připravili na zpáteční cestu do Strakonic. Při zpáteční cestě jsme se ještě zastavili na chutný oběd v krásném prostředí- v naší staré známé hospůdce na Rabí.

Celý pobyt se nám všem moc líbil, a i když trval pouze tři dny, moc jsme si ho užili. Vše proběhlo bez problémů, a jistě na něj budeme všichni dlouho vzpomínat.

Na závěr ještě ze srdce velice děkujeme majiteli chaty, který nám ji zapůjčil. Tato skvělá chata se stala naším útočištěm po celé tři dny, a sám majitel zde s námi trávil čas, kdy nebyl v zaměstnání, a večerní program si s námi užíval. Děkujeme našim dobrovolníkům, kteří s námi na tento pobyt vyrazili a pomohli nám jak na kolech, tak na túrách i ve volných chvílích s odborným dozorem a s organizací celého pobytu. Děkujeme !!!

Za DST celý pracovní tým

e středu 25.9.2013 jsme přijali pozvání našich nových sušických kamarádů a zavítali k nim do nádherného městečka Sušice, právem přezdívané „Brána Šumavy“. Na diskotéku byl pozváno ještě několik dalších zařízení, z nichž jsme jejich uživatele neznali. Moc jsme se tudíž těšili na nové kamarády, nové prostředí a vůbec na celou diskotéku a její atmosféru.

Při příjezdu jsme již v ulici zaslechli tóny známých písniček a my již přesně věděli, jakým směrem máme za našimi kamarády jít- následovali jsme hudbu. V nově zrekonstruovaných prostorách sušického Komunitního centra nás přivítal již roztančený dav přátelských lidí. Ihned jsme se se všemi seznámili, a zapojili se s nimi do tance. Během krásného odpoledne pro nás sušičtí připravili sladké moučníky, slané pochutiny
a nápoje.

Celé odpoledne uteklo jako voda a my se opět museli vydat zpět k našim domovům směrem Strakonice. Děkujeme sušickým za krásně strávené odpoledne a těšíme se s nimi na další akci, na které je velice rádi také uvidíme.

Za DST Martina Marešová, DiS.-vychovatelka DST

Václavská pouť ve Strakonicích každoročně uzavírá sezonu těchto slavností. Ve čtvrtek 26.9.2013 jsme se přišli podívat na 40 kolotočů a atrakcí. Celé dopoledne byl zdarma provoz lunaparku, klienti potkali své přítelkyně a kamarádky ze základní školy speciální a DOZP Osek a Mačkova. Nejoblíbenější  atrakcí byl autodrom, od autíček se nechtěli leckteří odtrhnout. Někteří odvážlivci si troufli i na rychlejší jízdu na lochnesce, či labutích. Nechyběla vůně párků, turecký med, cukrová vata, perníková srdce a balónky naplněné heliem. Na památku si poté klienti sami dle přání zakoupili u stánku s cukrovinkami pouťový perník či jiné sladkosti.Počasí bylo vrtkavé, ale nikomu nepokazilo náladu a pouť se nakonec vydařila. Těšíme se na příští rok.

Za DST- Karolína Hejtmánková – vychovatelka DST

Dne 24.9.2013 pořádal Denní stacionář pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé ve Strakonicích oblíbený turnaj v malé kopané. Z plánovaných čtyřech týmů se kromě strakoničáků dostavil DOZP Osek a Klíček Záluží. Tým z Lochovic se na poslední chvíli omluvil ze zdravotních důvodů, ale i tak si všichni tento přátelský turnaj užili. Počasí bylo tomuto turnaji nakloněné a tak nejen díky němu během celého dopoledne panovala výborná nálada.

Celý turnaj začal slavnostním zahájením a přivítáním nejen ze strany organizátorů, ale pár vět řekli všem zúčastněným i kvalifikovaní rozhodčí. Vzhledem k tomu, že se na turnaji setkalo méně týmů, byl zvolen harmonogram turnaje „každý s každým“ a po úvodním losování kapitánů družstev byli sportovci z jednotlivých týmů zařazeni do skupin. Nic nebránilo tomu, aby turnaj mohl začít.

V prvním utkání se střetli kamarádi z DOZP Osek a Klíčku Záluží. Utkání to bylo opravdu napínavé a hlavně velice bohaté na góly - zazářili osečtí střelci- Luboš Švec a Jára Pivnička. Na straně soupeřů se snažil Michal Vladyka a Michal Náhlovský, ale na vítězství to opravdu nestačilo, protože osečtí borci nastříleli kamarádům ze Záluží 27 gólů. Takže snaha sportovců ze Záluží byla marná, neboť se jim oseckým fotbalistům podařilo dát pouze 3 góly. První utkání tohoto turnaje tedy skončilo vítězstvím oseckých borců v celkovém skóre 27:3.

Po malé přestávce už byli zavoláni sportovci, kteří zahájili druhé utkání v tomto turnaji – tedy DOZP Osek a DST Strakonice. Na hřišti se tedy utkali věční soupeři, ale i kamarádi a zápas byl opravdu zajímavý. Z oseckých opět zabodoval Luboš Švec, který vstřelil strakonickým pět krásných gólů. Ovšem na vítězství to nestačilo – strakoničtí byli v dobré formě a zásahem dvou přesných střelců – Tomáše Kunce /4 góly/ a Josefa Hodánka /2 góly/ se stali vítězi tohoto zápasu s celkovým skóre 6:5.

Ve třetím – tedy posledním utkání celého turnaje se střetli fotbalisté Strakonic a Klíčku Záluží. I tento zápas byl napínavý – strakoničtí sportovci ukázali, že fotbal opravdu umí. Zásluhou čtyř střelců – Tomáše Kunce, Davida Šrámka, Davida Ježka a Josefa Hodánka nastříleli strakoničtí kamarádům ze Záluží celkem 16 gólů. Zálužáci se opravdu snažili – hlavně bratři Vladykové, kteří se čtyřikrát trefili do strakonické branky. Vítězi tohoto zápasu se tedy stali s celkovým skóre 14:4 sportovci ze Strakonic a to je automaticky pasovalo na post nejvyšší – tedy na post vítězů celého turnaje.

Nutno ale podotknout, že občas se zapomíná na brankáře. Chtěli bychom tedy vyzdvihnout perfektní zásahy všech gólmanů – strakonického Martina Voldřicha, oseckého Zdeňka Jansy a Milana Kotašky ze Záluží.

Po všech zápasech si všichni v klidu vydechli, dali si chutnou klobásu, zatancovali si a nebo třeba jen poseděli se svými kamarády.

A došlo na to nejdůležitější – na slavnostní vyhlášení vítězů. Na třetím místě tedy skončili kamarádi z Klíčku Záluží, na krásném druhém místě sportovci z Oseka a pohár pro vítěze opět zůstal ve Strakonicích. Strakoničtí sportovci měli obrovskou radost z úspěchu a společně s ostatními soupeři se radovali z krásných pohárů, medailí, diplomů a dárkových předmětů.
Nakonec jsme oslovili naše rozhodčí, kteří celý turnaj bedlivě sledovali, aby svým profesionálním okem zvolili tři poslední kategorie. Nejlepším hráčem turnaje se stal strakonický David Ježek, nejlepším brankářem Milan Kotaška z Klíčku Záluží a nejlepším střelcem opět Luboš Švec z Oseka.

A tak nám nezbývá nic jiného, než poděkovat všem zaměstnancům STARZU za krásné zázemí a ochotu, dále pak perfektním rozhodčím Vítku Malotovi a Petru Kovalčíkovi, ochotným dobrovolníkům a všem lidem dobré vůle…………………

za DST – Bc. Jitka Křišťanová- vedoucí zařízení

Po delší odmlce jsme se vypravili do kina na komedii Babovřesky. Babovřesky jsou další "troškovina". Odlehčená komedie, v níž jsou epizodické, většinou lechtivé vtipy podstatnější než děj.

Tvůrce naznačoval, že Babovřesky budou mít blíž k ještě poměrně svěžímu, italskými komediemi inspirovanému hitu Slunce, seno, jahody. "Skutečné" vesnické výjevy drží pohromadě děj z malebné vesničky - nový farář (Lukáš Langmajer) a drbny (hlavní Jana Synková), neškodně vilný starosta (Pavel Kikinčuk) a jeho boje o pozemky a právník (Jan Dolanský), dědic strašidelné vily, v níž hledá poklad a najde lásku Lucie Vondráčkové…..

Troška ve filmech pořád něco řeší, hledá problémy i tam, kde nejsou. Jeho film je lidový ve smyslu přístupnosti. Nestaví mezi sebe a diváky žádné prahy. Reaguje na divácká přání. Lidé mu prý píší o hezkou českou oddechovku, protože už mají, dost "amerických akčních a fantasy filmů, kde se jen střílí, vraždí..."

A právě takový lehký odechový film jsme navštívili. Odcházeli jsme dobře naladěni a pobaveni. Budeme se těšit na další svěží komedii, kterou Troška natáčí.

Za DST vychovatelka Karolína Hejtmánková