I letos jsme využili již tradiční pozvánky, a vyjeli jsme směr- Tábor, kde se v místní kuželkářské hale odehrával již V. ročník kuželkářského turnaje. Z našeho zařízení vyjelo celkem 5 hráčů uživatelů a 1 divák- nezbytný pro fandění celému družstvu. Pro všechny bylo připraveno malé občerstvení a pro hráče výhry v podobě medailí, diplomů a džbánky.

Setkali jsme se zde s řadou dalších týmů- pozvání přijali spolu s námi také kamarádi z Bobelovky Jindřichův Hradec, DOZP Mačkov, DOZP Zběšičky, Denní a týdenní stacionář DUHA Písek, Empatie České Budějovice, DOZP Osek, Sociální pohoda Javorník, a nechyběli samozřejmě domácí z Denního a týdenního stacionáře Klíček. Konkurence tedy byla opravdu veliká.

Hráči měli deseti hody koulemi shodit co největší počet kuželek a získat tak co největší počet bodů, každý hráč takto házel dvakrát. Nejprve se všichni hráči měli rozehřát při takzvaných „tréninkových hodech“, body z těchto hodů se nezapočítávaly do celkového skóre, při konečných výsledcích však mohli rozhodnout o vítězi, pokud by měli dva hráči stejný počet bodů. Po tomto nutném rozehřátí se již kuželky shazovaly „naostro“.

Za několik hodin bylo dohráno a znali jsme vítěze. Vyhlašováni byli jak jednotlivci, tak družstva. Z jednotlivců, se na 10. místě umístil J. Vladyka z Klíčku, 9. místo obsadil J. Pivnička z Oseka, 8. místo získala M. Jeřábková z Bobelovky JH, 7. místo patřilo J. Šálovi z Javorníku, 6. místo vybojovala M. Vlková z Mačkova, 5. místo si vyházel R. Novotný ze Zběšiček, 4. bramborové místo obsadila M. Šebestová z Mačkova, 3. bronzové místo získal Tomáš Kunc s 94 shozenými kuželkami z Denního stacionáře pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé, 2. místo a stříbro putovalo V. Dobešové do Zběšiček a 1. zlaté místo vyhrála M. Netrvalová z Mačkova.

Z družstvev, která mezi sebou bojovala, jsou výsledky následující: 9. zůstali hráči z Duhy Písek, 8. místo získala Empatie ČB, 7. skončila Bobelovka JH, 6. místo obsadil Domeček Javorník, 5. místo vybojovali domácí z Klíčku Záluží, 4. bramborové místo si vyházel DOZP Zběšičky, 3. místo patřilo DOZP Osek, 2. místo vybojovalo družstvo z Denního stacionáře pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé a 1. místo vyhrál tým žen z DOZP Mačkov.

Všem se nám akce moc líbila, a těšíme se na příští kuželkářský turnaj.

Za DST- M. Marešová, DiS.- vychovatelka

Dne 14.3.2013 poprvé poměřili svoje síly kamarádi z DOZP Osek a  DST Strakonice v nové sportovní disciplíně – ve florbale. Pro obě družstva to bylo zajímavé, neboť žádný florbalový zápas se mezi nimi ještě nikdy nekonal a tak vlastně ani nikdo z nich nevěděl, co má od druhého čekat. Zázemí nám opět poskytla krásná sportovní hala v Revoluční ulici ve Strakonicích, kde vždy panuje velice milá atmosféra. Sportovci si vyměnili svoje zkušenosti s florbalem, popovídali, naplánovali strategii utkání a mohlo se začít hrát.

V prvním poločase jako první zabodoval osecký Ivan Kecík a hned na začátku zápasu překvapil strakonického brankáře prvním gólem. Netrvalo ale dlouho a strakonický David Ježek mu úder vrátil. Na řadu přišlo umění Járy Pivničky, který strakonickým útok opět oplatil, ale nadšení netrvalo dlouho, neboť strakonický David Ježek byl ve skvělé formě a hned za pár minut vstřelil oseckým další gól. Jára Pivnička opět dostal šanci a přesnou střelou pokořil znovu strakonického brankáře Martina Voldřicha. Strakoničtí získali pořádné sebevědomí po vstřelení vlastního gólu oseckých a tak i v posledních minutách bojovali ze všech sil. Už se zdálo, že tento gólový stav bude v prvním poločase konečný, ale situaci změnil opět David Ježek a Jára Pivnička – oba dva krásným a přesným gólem do branky soupeře.

Druhý poločas byl napínavý – obě družstva si hlídala svoje branky vší silou a tak nebylo lehké dát soupeřům gól. Gólové skóre opět změnil David Ježek a pár minut po akci se k němu přidal i strakonický Tomáš Kunc, který vítězství strakonických sportovců zpečetil. Poslední gól zápasu vstřelil Zdeněk Jansa z Oseka, ale na vítězném výsledku Strakonic /6:5/ již nemohl nic změnit.

Po sportovním výkonu si všichni podali ruce a zamířili do DST na společné posezení. Tam se nejen setkali s ostatními kamarády, kteří jim po celou dobu zápasu fandili, ale také ochutnali dobrou buchtu z kuchyňky Denního stacionáře a společně popovídali nejen o zápase, ale také o životě…..
Společně si všichni slíbili, že se sejdou v dubnu zase – tentokrát v Oseku na tradičním fotbalovém utkání.

Za všechny fanoušky „smekám klobouk“ před všemi sportovci. Nejen před vítězným družstvem Strakonic, které je ve florbale pouhý začátečník, ale i před poraženými kamarády z Oseka , kteří i ve svém věku dokáží podat excelentní výkony.

Za DST – Bc. Jitka Křišťanová – vedoucí DST

Tak jsme se opět po roce vypravili na tradiční maškarní rej, který pořádali naši kamarádi z DOZP Osek – hostitelem této zábavné akce byla opět krásná obec Radomyšl. Několik dní jsme pečlivě vybírali karnevalové masky a připravovali se na zábavné odpoledne. Každý si rozhodl sám – někdo si vzal masku, někdo ne a někteří z nás si alespoň nasadili slušivý klobouček, aby podpořili karnevalovou atmosféru.

Do Radomyšle jsme se společně přepravili pomocí služebních automobilů v hojném počtu celkem dvaceti lidí – takže účast byla opravdu velkolepá. Hned po příjezdu na nás dýchla krásná karnevalová nálada a tak jsme se všichni vrhli na parket, abychom si celé odpoledne pěkně užili. Organizátoři akce opravdu celé odpoledne hezky naplánovali tak, aby se nikdo nenudil.

Nejdříve si každý dal chutnou buchtu a něco dobrého k pití, pak následovalo hudební vystoupení kapely OSEČANKA a taneční rej, který doprovázela prima kapela a hrála všem účastníkům úžasné hity. Dalším bodem programu bylo recitační vystoupení uživatele DST - LUBOŠE VOKATÉHO, který byl pořadateli z Oseka opět vyzván dostatečnou dobu předem, aby se svým recitačním vystoupením podílel na kulturním programu této Akce. Luboš nabídku s nadšením přijal a s pomocí vychovatelek  DST se naučil krásnou masopustní báseň, kterou všem karnevalovým kamarádům krásně zarecitoval – úspěch to byl opravdu veliký a všichni v sále ho odměnili velikým potleskem.

Dalším příjemným překvapením bylo vystoupení orientálních tanečnic, které předvedly všem ukázky břišních tanců – no nedivme se, že toto vystoupení bylo odměněno obrovským aplausem – hlavně ze strany mužů…….

Hned po krásném vystoupení došlo k vyhlášení nejzajímavějších masek – z DST byli tentokráte odměněni tři uživatelé – Kristýna Moudrá /květinářka/, Kamil Kotlík /superman/ a Tomáš Kunc / kovboj/.

Pak jsme si všichni pochutnali na chutném občerstvení – každý z nás dostal teplé párky s chlebem a hořčicí a protancovali jsme se do samého konce celého karnevalu. Odjížděli jsme sice trochu unaveni, ale spokojeni z krásných zážitků. Zkrátka – příští rok určitě vyrazíme znovu…………………….

Bc.Jitka Křišťanová – vedoucí DST

Dne 5.3.2013 jsme ukončili lyžařskou sezonu na Horské Kvildě. Tentokrát jsme prozkoumali novou trasu z Horské Kvildy okolo Hamerského potoka k Antýglu.

Naše skupiny lyžařů se rozdělily hned na parkovišti. Skupina rekreačních lyžařů si zvolili trasu z Horské Kvildy směrem na Zhůří a zpět. Ostatní se vydali k Hamerským chalupám a klesali okolo Hamerského potoka k Antýglu. Jízda to byla rychlá. Po zledovatělém povrchu byl sjezd nebezpečný a velmi rychlý. Během sjezdu jsme vnímali zurčení ,,Hameráku“ a sluníčka, které svítilo na azurové obloze. Slunce nám dávalo jasně signál, že nad zimou vítězí jaro. Zpět jsme jeli stejnou trasou až na Horskou Kvildu, kde na nás již čekala první skupina lyžařů na terase u hospůdky. Po občerstvení a relaxaci na slunci, jsme se vydali na zpáteční cestu do Strakonic.

Závěrečné lyžování se díky nádhernému počasí vyvedlo. Všichni si pochvalovali poslední lyžování. Těšíme se na další lyžařskou sezonu.

Vychovatelka: Karolína Hejtmánková

I letos se v Kulturním domě ve Strakonicích sešli všichni sportovní nadšenci, kde se dne 27.2.2013 odehrálo slavnostní vyhlašování nejúspěšnějších sportovců za uplynulý rok 2012. Pořadateli akce byli marketingové agentury ČOK–CZ a DECARO RMG, Strakonický deník coby mediální partner a město Strakonice.

Během večera bylo vyhlášeno a oceněno několik kategorií- jednotlivci, týmy, trenér roku, osobnost roku, síň slávy, cena fair-play, cena sportovní redakce, sportovní hvězda čtenářů strakonického deníku a konečně handicapovaný sportovec.

V poslední jmenované kategorii jsme i my, z Denního stacionáře měli svého reprezentanta, který byl v průběhu večera oceněný. K jeho sportovním úspěchům patří zejména 1. Místo v terénním běhu, 1. Místo v běhu na 60m, 2.místo v hodu granátem, 3.místo ve vrhu koulí na celorepublikových sportovních hrách, v plaveckých závodech se umístil na druhém místě v 25 m prsa. Největší ocenění získali sportovci z Denního stacionáře na OSEKFESTU s brankářem Martinem Voldřichem. Absolvoval XV. ročník plaveckých závodů ve Strakonicích kde, se svým týmem obsadili první místo a další a další úspěchy.

Večerem nás provázel Ondřej Krátoška, vystoupila zde zpěvačka Olga Lounová a hudebník Zoran Gajic‘.

Za DST Martina Marešová, DiS- vychovatelka DST

Dne 27. Února 2013 jsme přijali pozvání našich kamarádů z Písku a dorazili jsme na maškarní merendu, kde nás Písečtí srdečně uvítali. Protože jsme právě v čase maškarních karnevalů a průvodů, spojili maškarní karneval a diskotéku v jedno.

Většina všech našich kamarádů a známých přijela s maskou, my jsme se ale rozhodli pro variantu bez masek. Ze Strakonic nás vyjelo do Písku celkem 7 uživatelů. Společně s námi přijali také pozvání naši staří známí z DOZP Zběšičky, z DOZP Osek a z Denního a týdenního stacionáře Klíček Záluží od Tábora. Pro nás všechny bylo připravené bohaté občerstvení v podobě obložených chlebíčků, jednohubek, koblih, slaných tyčinek a samozřejmostí byli studené i teplé nápoje. K tanci a poslechu nám všem zahrál skvělé hity nejen na přání DJ Lukáš Krejčí. Všem se nám tato akce líbila, a k domovům jsme odjížděli s dobrou náladou a novými zážitky. Při zpáteční cestě jsme si slíbili, že Píseckým musíme pozvání oplatit a také je (společně s dalšími) brzy pozvat na námi pořádanou akci.

Za DST Martina Marešová, DiS.- vychovatelka v DST

Víkendové přívaly sněhu ze soboty 23. února, které přidělaly starosti nejednomu řidiči, jsme my, v Denním stacionáři, uvítali s nadšením. Podle předpovědí meteorologů je tento sníh jeden z posledních, a proto jsme se hned v pondělí ráno s uživateli rozhodli užít si sněhu na plné obrátky.

Vybaveni rukavicemi, nepromokavým oblečením a samozřejmě nezbytným elánem jsme se bezprostředně vrhli na přilehlou zahradu mezi přívaly sněhu. Někteří se věnovali stavění sněhuláků, válení koulí, další uživatelé se pustili do koulovací „bitvy“, jiní se proběhli po kolena sněhu kolem areálu Denního stacionáře, dělali jsme ve sněhu andělíčky a nakonec jsme společně všichni objali vzrostlý strom a načerpali z něj vydanou energii. U chodníčku Denního stacionáře vyrostly dva sněhuláci, kteří se nám moc povedly.

Celá tato akce, která vznikla velice spontánně, díky nápadu jednoho z uživatelů, byla pro všechny nečekaným zpestřením celého dne. Po hodinovém útoku na sníh, kdy jsme se usušili, jsme se zahřáli teplou polévkou a dál se již věnovali aktivizačním činnostem jako obvykle.

Za DST Martina Marešová, DiS.-vychovatelka v DST

Dne 19. 2. 2013 jsme již po třetí vyrazily na běžecké lyžování na Šumavu. Tentokrát jsme si zvolili trasu Z Plání na Zlatou studnu směrem na Kvildu.

Dnes opuštěné místo uprostřed šumavských lesů na okraji Mezilesní Slatě, dříve osada se skelnou hutí zbudované městem Kašperské Hory. První zmínka o ní spadá do roku 1799, kdy tu sklářský mistr Josef Eisner začal vyrábět duté sklo a páteříky. Byť tu neměla sklářská výroba dlouhého trvání (cca 80 let), přesto se zařadila v roce 1880 mezi jedny z posledních hutí, které byly na Šumavě vyhašeny. Její zánik znamenal také zánik obce, která na šumavské poměry nebyla právě malá. V době největší slávy tu žilo na 138 obyvatel, mezi nimi třeba i otec Andrease Hartauera – skladatele neoficiální šumavské „hymny“ Na krásné Šumavě.

Naše skupina se rozdělila na dvě skupinky. Rekreační lyžaři putovali směrem na Zlatou Studnu. Jeli podle svých sil a zvolili si tempo, které jim vyhovovalo. Lyžaři z první skupiny zvládly trasu téměř ke Kvildě. Zpět se vraceli přes hřebenovku nad Zlatou Studnou směrem na Zhůří. Během zpáteční cesty na Pláně jsme se obě skupiny sešly na občerstvení v hotelu Olympia, kde si každý dal něco podle své chuti. Poslední úsek z Churáňova na Pláně jsme jeli za hustého sněžení a větru. Počasí bylo chladné, ale ideální sněhové podmínky a dobře ,, namazané“ lyže nám zvedlo náladu. Zdá se, že se konečně na Šumavu vrátila ta pravá zima s dostatkem sněhu.

Karolína Hejtmánková- vychovatelka DST

Radost do Denního stacionáře nám přišli udělat na svátek sv. Valentýna pan Škotko, se svou country kapelou „Šrumec“, a svými přáteli- hudebníky. Přišli nám zahrát a zazpívat naše oblíbené písničky. Byli jsme moc rádi, že jsme se také my mohli stát jejich diváky a posluchači a slyšet profesionální kapelu. Nezůstali jsme však jen u posluchačů, po pár tónech pro nás známých hitů jsme se přidali ke zpěvu, rytmickému tleskání a někteří i k tanci.

Nezavítali k nám však jen naši milí hudebníci, nýbrž i žáci třídy 3.A. z Dukelské základní školy. Byla to moc milá návštěva těchto žáčků s milou paní učitelkou, kteří se přišli podívat nejen na nás, ale i jak to u nás chodí a jak to u nás vypadá, při té příležitosti si také poslechli skvělé hudební vystoupení. Žáci nám vyrobili pro radost krásné motýlky a ozdobné kolíčky, za které ještě jednou moc děkujeme!!!

Po vystoupení jsme si připili limonádou a rozloučili se jak s dětmi, tak s hudebníky. Těm jsme pro štěstí vyrobili dřevěné cedulky s andělíčky a výrobky z naší keramické dílny.
Těšíme se na další spolupráci a setkání nejen s hudebníky, ale i s dětmi. Jsme moc rádi, že k nám do stacionáře také zavítá nějaká návštěva lidí s dobrým srdcem a úmyslem. Všem se nám dnešní dopolední akce líbila a těšíme se na další… Copak se na nás chystá asi příště…?

Za DST Martina Marešová, DiS.- vychovatelka

V pátek 8.2.2013, krásného slunného dne, jsme všichni z Denního stacionáře pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé navštívili psí útulek ve Strakonicích. Touto návštěvou jsme si zpestřili každotýdenní turistiku městem. Připravili jsme si pro pracovníky útulku malý dárek- ukázky několika našich výrobků, které jsme ráno složitě vybírali a aranžovali. Na tuto návštěvu jsme se připravovali a těšili od začátku týdne, kdy jsme si probírali, jaké to tam asi bude, kolik uvidíme pejsků a podobně.

Velice mile nás zde přivítala vedoucí psího útulku paní Auterská a připravila si pro nás „exkurzi“. Trpělivě nás provedla celým areálem útulku, představila nám všechny pejsky- ke všem pejskům jsme vyslechli komentář k jejich povaze, době, jakou v útulku pobývají a u několika z nich i jejich příběh či události, které předcházeli jejich pobytu zde. Dozvěděli jsme se řadu zajímavých informací ohledně fungování tohoto útulku, například že útulek je pro dvě města- Strakonice a Písek společný, lidé sem mohou nalezeného pejska odvézt, mohou pomáhat finančními nebo věcnými dary- například zakoupením krmiva, také si odtud mohou nalezeného pejska odvézt a pasovat jej na svého domácího miláčka. V útulku je kapacita max. 30 pejsků, přičemž jsou zde ještě místa pro nově přivezené pejsky- samostatné výběhy, aby se mohli v útulku adaptovat a seznámit se s novým prostředím a pracovníky a také jsou zde k dispozici ještě místa na tzv. „ošetřovně“, kde pobývají pejsci například zranění, štěňátka apod.

Byli jsme velice překvapeni, jak krásné prostředí zde pejskové mají, všechna zeleň je zde krásně
upravena a všechny budovy pěkně zrekonstruované. Pro nás to znamenalo opět další krok v poznávání městských služeb, mohli jsme si udělat představu, jak zde funguje provoz, mohli jsme zahlédnout spokojené pejsky, a ocenit práci zaměstnanců. Tato praktická návštěva plus ještě kroky podniknuté v našem aktivizačním bloku celoživotní vzdělávání nám pomohou v rozvoji našeho všeobecného rozhledu. V útulku se nám moc líbilo, a doufáme, že příště budeme moci opět přijít na návštěvu.

Děkujeme pracovníkům psího útulku za vřelé přijetí.

Za DST Martina Marešová, DiS.- vychovatelka DST